Stránky nadšenců pro exotické ptactvo

Tento papoušek je znám od roku 1820, kdy byl popsán a pojmenován anglickým zoologem Swainsonem - Polytelis swainsonii. V pozdější době se mu dostalo nového pojmenování, které se používalo i ve vědeckém názvu - Polytelis barrabandi na počest známého francouzského malíře Barrabanda.

Domovinou tohoto papouška je jihovýchodní část Austrálie, konkrétněji vnitřní část severního a jižního Nového Jižního Walesu a severní Viktorii. Zajímavé je, že se zde vyskytují dvě populace tohoto papouška a tyto jsou od sebe izolované. Ve dvacátých letech minulého století byl papoušek nádherný téměř vyhuben, důvodem byla vysoká míra odchytu, ale zejména jeho hubení. V současnosti je tento druh chráněn.

Papouška chováme převážně ve voliérách s velkým proletem. Vhodná je délka 4 metry a více.  V menších prostorách může sameček z nedostatku pohybu ztučnět a být neplodný.
Budku pro tento druh volíme nejraději z přírodního kmene. Vnitřní ozměry by měla mít minimálně 25x25x50 cm (může být i vyšší) vletový otvor o průměru 10 cm. Na dno budky dáváme drobné hobliny smísené s rašelinou. Je vhodnější připravit dvě, případně tři budky a ty umístit na různá místa ve voliéře, aby si mohli papoušci vybrat. Jakmile v jedné z nich zahnízdí, ostatní odstraníme. Uvádí se, že pokud si pár na jednu budku zvykne tak je vhodnější jí neustále opravovat než měnit celou. Papoušek nádherný se živí různými semeny bylin, ořechy, ovocem a okusováním různých rostlin. Jeho jídelníček je proto pestrý a ve výběru nás mnoho neomezuje. Dle chovatelů je jeho základní složkou slunečnice, která může tvořit až 60% směsi.


Papoušek nádherný je vhodným papouškem jako domácí mazlíček, zejména sameček. V zajetí velmi snadno zkrotne, může se naučit několik slov, ale nádherně umí pískat